Focení každého sportu má své specifika. Extrémní triatlon je oproti klasickému Ironmanu náročnější zvolenou trasou. Cyklistika se většinou jede jako jeden okruh či trasa z bodu A do bodu B, stejně tak jako poslední disciplína běh.
Jak jsem fotil „Grizzlyho“.
Pátek
Páteční den byl ve znamení cestování, z Jablonce do Beskyd to zrovna kousek není a tak nám to zabralo asi pět hodin. Setkání na místě s Liborem, projití tras a nafasování auta a elektrokola na běžeckou část… musím říci, že bez elektra bych nestihl to co jsem vše chtěl a na Lysou horu se prostě autem nedostanete…
Rychle s rodinou do kempu, cestou nákup, zakempovat auto a zpět na rozpravu. Kde jsem se dozvěděl o nutnosti trochu improvizovat :-). Po nových informacích od pořadatele rychle zpět za rodinou…večeře, trochu společných chvil a trochu vína 🙂
Sobota
3:00 budíček. Ráno jsem chtěl vyklouznout jako myška na tajňnáka, naše malá Mijka, byla jako strážce pokladů a probudila se. Pája měla tedy o zábavu postaráno 🙁 . Rychle naložit fotovýbavu, kolo a směr Olešná.
4:00. start plnotučné verze a začátek práce 🙂 První z vody Vabr, Filip Šolc, Vojta Uhlíř a obhájce loňského vítězství Tibor Szabo. Poslední borci lezli z vody zhruba za hodinu a půl a trefili se do zlaté hodinky – ráj pro fotografa 🙂
6:00 start polovičního Grizzlyho. Čekáme jak borci proběhnou prvním depem a zpět do vody. Odjíždíme. Nabírám sebou ještě videokameramana 🙂 V plánu byly Pustevny, vše domluveno, zázvorový kolík na telefon, bohužel počasí nevlídné, mlha a déšť. Změna plánu jedeme na Makovský průsmyk. Tam jsme chytli borce plné verze. Kolo polovičního jsme obětovali a doufali, že závoďáky chytíme na Lysé hoře. To se nepovedlo. Pár závodníků jsme fotili po cestě v protisměru a neustále počítali kdy dorazí pod Lysou Ironmani.
Je čas. Valíme do Papežova, kde necháváme auto a na kole vyrážíme na Lysou. Zvládáme pár fotek cyklistiky, ale to nebyl úplný cíl. Chtěl jsem běžeckou fotku, kterou jsem si vysnil do připravovaného projektu TRI BOOK…
Dorážíme na Lysou a stíháme vyjma prvního borce poloviční Ironmany na běhu. Paráda. Našel jsem si místo, univerzál…krásně na šíro i tele jsem spokojený. Později se přesouváme na nové místo, kde se otvírá údolí s nádrží Šance…krásný. Dan potřebuje jet. Posílám ho s kamerou dolů a dávám mu auto, dojedu na kole. Původní plán byl, že pojedu po trase, ale to bych nestihl prvního v cíli. Koukám na trasování a sakra na mobilu 7% … ojjj Martine ty jsi ale …
Balím. Sedám na elektrobike a opět ho oceňuji jako pracovní nástroj. Šlapu co to jde a elektrodopomoc pracuje spolehlivě. Dojíždím k depu.
První tu ještě nebyl. Super. Za chvíli hlahol a do cíle se blíží Petr s Jardou jako supportem. Vabr v cíli v rekordu tratě, super vše mám nafocené. Jedu naproti druhému, furt do kopce s batohem s fototechnikou. Nikdy bych si nepomyslel, že to řeknu, ale „VIVA ELEKTRO“. Tibora jsem potkal asi 2,5 do cíle, rychlé foto a pádím zpět tak 600m před cíl tam jsem si našel dopravní zrcadlo. No tak jedna netradiční a rychle na kolo, naštěstí stíhám. Mám fotky i Tibora v cíli s ženou a ratolestí.
Netrpělivě čekáme na třetího. Prší, jako poněkolikáté ten den. Po delší pauze přibíhá Vojta. Stíhám , foto mám. Balím. Čekám na odvoz do kempu. Trochu jsem se zpozdil oproti plánu. Stačím ještě koupit červené víno jako usmiřovací prvek. Jsem v kempu. Začínám připravovat gril a večeři, mezitím stahuji fotky z foťáku. Večeře, první normální jídlo za den. Naléváme si s Pájou víno a já za nevraživého pohledu vybírám rychle 25 fotek, rychlá úprava a nahrát na facebook. Teď už je čas jen na rodinu. Čas cca 22:00
Neděle
Neděle, je věnovaná rodině, výletu a cestě domů. Začíná práce na velké fotogalerii, protřídit fotky, lehce upravit a galerie je po šesti hodinách připravená…
Tak hezkou zábavu …